Posuzování včelstev po jarních proletech, Jarní prohlídky, Rozšiřování, Využití stavebního pudu

Jaro je pro mnoho z lidí nejhezčím obdobím. Pro nás včelaře je zúčtováním naší podletní práce, pro mnoho začínajících včelařů možná nejobtížnějším obdobím z hlediska posuzování stavu vyzimovaných včelstev a hledání odpovědí v případě, že vyzimování neproběhlo podle přání a očekávání….  Bez ohledu na stav vyzimovaných včelstev je posledním obdobím před nadcházející snůškou, kdy ještě můžeme hodně našim včelstvům ublížit, udělat spoustu chyb, které nás budou stát medný výnos a spoustu práce, abychom alespoň na další rok připravili svá včelstva lépe. Možná si říkáte, že nyní přeháním, ale vedle začátku července, kdy je v oblastech s vysokým zamořením varoázou potřeba nejpozději léčit a začít připravovat na zazimování silná včelstva, je jaro rozhodujícím obdobím pro úspěch sezóny. Po posouzení stavu včelstev na jaře navazujeme šetrným rozšiřováním, abychom využili stavebního potenciálu včelstev a předešli rojení. V otázce stavby Vás budu přesvědčovat, že pokud týden nebo dva zaváháte, můžete promeškat podstatnou část sezóny.

Posuzování stavu včelstev

Pro následující 3 měsíce duben až červen zapomeňme na kalendář. Vůdčí rostlinou pro nás je třešeň ptačí. Podle  jejího rašení a posléze rozkvětu budeme řídit naše práce.

Ze zvědavosti každý včelař občas otevře podmet nebo nahlédne přes stropní fólii. Při posouzení stavu včelstev bereme v úvahu především aktuální teplotu. Ráno může být včelstvo ještě stažené v chomáči, zatímco odpoledne, pokud teploty vystoupají nad 15˚C, včelstvo obsadí více uliček, včelky vyletují pro vodu i za případnou snůškou. Dále bereme v úvahu úl. Včelstva ve více nástavcích nemusíme dlouho na jaře pod fólií vůbec vidět, každý rok je jiný a nemá cenu dělat ukvapené závěry. Včelstva, která se kolem Vánoc přemístí pod víko, obvykle dříve začínají plodovat. To má své výhody i nevýhody.  Rychle se na jaře rozvíjející včelstva byla v minulých desetiletích jasným cílem všech chovatelů, protože dávala při tehdejší technologii předpoklad využití jisté jarní snůšky. Negativem je dnes časné množení roztoče V. destructor. Za výhodné z hlediska výběru varoáze více odolných včelstev považuji, pokud včelstvo brzy na podzim ukončí plodování a později na jaře začne. To vůbec nesouvisí s využitím jarních snůšek z ovocných stromů. Při našem posuzování musíme tedy porovnávat porovnatelné. U včelstev s pozdějším jarním rozvojem si počkáme na posouzení až na stálejší teplé počasí těsně před rozkvětem třešně.

Jarní prohlídky

Jarní prohlídky provádíme po proletech za pěkného počasí obvykle v březnu až dubnu podle polohy. Bez ohledu na typ úlu doporučuji rozdělit včelstva do třech skupin. Slabá, střední a silná. Při zimování v jednom nástavku jsou slabé na cca 3, střední na 4-5 a silná na 6 a více rámcích. V normálních letech zimuji kmenová včelstva na 5 nízkých nástavcích (NN) rámkové míry 39x17cm. Za slabá považuji včelstva obsazující při jarní prohlídce pouze jeden nástavek, za střední obsazující méně než dva nástavky a silná 2 a více nástavků. Nejsou výjimkou včelstva obsazující 3,5 NN. Slabá včelstva včelaři často spojují. Z důvodu viróz i nosematózy považuji doporučení spojování slabých včelstev se silnými za překonané a vyhýbám se mu. Slabá včelstva můžete zkusit zachránit vzájemným spojením 2-3 slabých bez hledání matky. 

Již od jara si poznamenáváme bodavější včelstva, kterým nedovolíme odchov trubců, kteří bodavost přenášejí do dalších generací. Bodavým včelstvům vyměníme matky v průběhu sezóny. Bodavost může být na jaře přechodná.

Pokud jsme zimovali v jednom nástavku a máme-li zásobní souše, můžeme během jarních prohlídek spojeným slabým, středním a silným včelstvům podstavit celý nástavek. Mimo posouzení síly včelstev kontrolujeme přítomnost matky pohledem na plod. Pokud najdeme dělničí plod dále matku nehledáme, pokud na dělničím díle najdeme vypouklá polokulovitá víčka, jedná se o trubčí plod v dělničím díle, což svědčí buď o trubcokladné matce – matce, které došli spermie, nebo o osiřelosti včelstva. V takovém případě je nejlepší včely vyklepat do trávy několik metrů od úlu, dělnice se vžebrají do sousedních včelstev, nebo na místo osiřelého dáme slabší jinak zdravé včelstvo, které se tak posílí. Včelařská radost nastává, když zimujeme ve více prostorech a máme silná včelstva. Jarní prohlídka spočívá obvykle ve vyjmutí jednoho ze středních plástů horního nástavku k ujištění se přítomnosti dělničího plodu.

Poslední součástí jarních prohlídek je vložení prvních mezistěn a stavebních rámků. Složitější je situace u včelstev zimovaných v jednom prostoru. Pokud spojujeme slabá včelstva, můžeme mezi ně vložit jednu mezistěnu, stavební rámky nevkládáme, nemáme zájem podporovat chov trubců ve špatných včelstvech. U středních včelstev v úlech, kde máme omezený počet rámků, najdeme prázdnou souš a místo ní na kraj plodového tělesa vložíme jednu mezistěnu. U silných včelstev můžeme z jedné strany vložit mezistěnu a z druhé stavební rámek. Při postupném rozšiřování vkládáme další mezistěny zhruba po týdnu, pokud jsou dříve vložené vystavěné.  Pokud nemáme další prázdné souše ve včelstvu na výměnu za mezistěny, včelstvo sílí a je předpoklad pěkného počasí, rozdělíme obsednuté rámky na dvě části tak, aby po rozšíření druhým nástavkem zůstalo plodové těleso kompaktní (nad sebou). Mezistěny po jedné můžeme přidávat do obou nástavků na kraj plodového tělesa. 3.NN dáváme obvykle jako prostřední za podmínky snůšky a příznivého počasí.

U silných včelstev ve více nástavcích můžeme včelstvům vložit stavební rámek a mezistěnu při jarní prohlídce, ale obvykle podle typu úlu provedeme první zásah až po zastříknutí včelstev. Spodní nástavek vyjmeme k vyřezání a vyvaření vosku. V horním nástavku nenecháme zavíčkované zásoby, aby se cukr nedostal do medu! Vlastní rozšíření se liší podle situace, obecně rozšiřujeme „mezi plod a med“ to znamená, že plodové těleso zůstává kompaktní, jako horní nástavek dáme nástavek souší ze skladu s 2-4 mezistěnami, další potom podstavujeme. Pokud nemáme rezervní souše, můžeme vložit celý nástavek mezistěn jako druhý shora.  V tomto případě včely obvykle nástavek proplodují – roztrhli jsme plodové těleso. Další nástavek vkládáme jako druhý shora. Pokud není nástavek proplodován, pokračujeme „mezi plod a med“. Při správně načasovaném rozšíření, kdy následuje pár dní teplého počasí a snůšky z pampelišek a ovocných stromů včelky nástavek rychle vystaví a zanesou sladinou. Další nástavky vkládáme podle počasí, síly včelstev a snůšky v počtu až 2 NN za týden do celkového počtu maximálně 8NN 39×17. Během květu jabloní a řepky olejné nám včelstva dokáží vystavět 3NN mezistěn, pokud nerozšíříme včas, můžeme mít problém s obměnou díla. 

Zajímavou alternativu používá pan Benda, který chová přes 200 včelstev. Z prostorových důvodů nechává úly kompletně na stanovištích. Začal s mírou 39×24, ale především z důvodu váhy kombinuje s NN 39×17. Od podletí se úl skládá shora z 1N 39×24 a 3NN. Po zastříknutí nektarem rotuje nástavky. Nahoru se dostanou 2NN, pod nimi je N 39×34 a dole 1NN. Obměna díla se provádí tak že na jaře se odstraní starší nevyhovující souše, tmavší rámky39x24 se převěsí do spodního NN, visí do 10cm vysokého podmetu, a vyvaří se následující rok. Další obměna je spojena s tvorbou oddělků. Dva horní nástavky se postupně vytáčejí. Při silnější snůšce je výhodné přidat jeden další nástavek pro med.

Závěr:
Silná včelstva lze po rozkvětu třešně ptačí rozšiřovat celými nízkými nástavky mezistěn, pokud následuje teplé počasí se snůškou. Úly se střední výškou rámků je na začátku sezóny výhodné rozšířit tak, že plod rozdělíme do dvou nástavků, aby zůstalo kompaktní plodové těleso. V kombinovaných úlových systémech je často obtížnější obměna díla, popsaná technologie pana Bendy je zajímavou možností využití stavebního pudu včel i dostatečné obnovy díla.

Duben 4, 2017

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Solve : *
3 + 15 =